Proč muži lžou?
Včera byl u mě na návštěvě kamarád Marek, povídali jsme si o životě a vztazích.
Povídá mi: „…. Víš, přebývám pár dní v týdnu u bývalé ženy a jsem více s dcerou (má jí moc rád). Platím bejvalce výživné a jednou týdně udělám velký nákup. Přeci jen tam jsem. Víš, ale nespíme spolu a nemáme vztah. Jen tak nějak přebýváme. Hlavně kvůli dceři. Ale nejsem spokojen.“
Poslouchám a přemýšlím co říci. V tom mu zazvoní telefon, podívá se, kdo volá – volá jeho bývalá žena, se kterou nemá žádný vztah a je u ní, jen kvůli dceři.
„My o vlku a vlk volá, musím jí říct, že jsem na schůzce“. Tak se na něj dívám a říkám si sama pro sebe: „Proč neřekneš pravdu“?
Hovor byl krátký a já se ho ptám: „Proč jsi jí neřekl, že jsi u kamarádky na pokec?“
„Jejda, víš, co by to bylo. To bych si vyslechl“ – odpověděl.
Ptám se dále: „Jste spolu nebo ne? Pokud ne, tak nechápu, proč jí lžeš?
Komu vlastně lžeš?“
Přemýšlím nad tím i dnes:
„Proč muži lžou“?
Pod lží se schovává strach. Asi je to strach z ženiných emocí. Muži, kteří si říkají pány tvorstva. Muži, kteří jdou do války, umí se prát a prosazovat své názory. Muži, kteří mají hodně síly, kteří jsou rozumní, přemýšliví, umí stavět a krásně tvořit. Dokážou uzvednout 200 kg i více – a vyhýbají se konfliktu s 70 kily, oděném v ženském těle?
Ne, o to tělo nejde. Tady je to trochu těžší váha a tím jsou ženiny emoce, její výlevy, její vztek a zlost a určitě také zbytečné otázky, které muže rozčilují.
Ptám se Reného, jak to vnímá on. „Ano, je to vyhnutí se zbytečným nepříjemnostem a výslechu“.
Pokládám další otázky sama sobě.
Komu ten muž lže – sobě, kamarádce, ženě? Jaký to má smysl?
Kamarádce
– nemá důvod, snad jen trochu klesne v jejích očích a možná mu nebude již tolik důvěřovat.
Sobě
– bude si sebe vážit naplno? Nebo ho bude sžírat svědomí, že lže, že se neumí postavit za svou svobodu? Bude mít podvědomý strach, že možná na to někdy žena přijde?
Ženě
– pro dnešní klid – to beru. Ale co dál? Bude s ní žít stále ve lži? Dokáže někdy říci pravdu? Žena přeci cítí, kdy muž říká pravdu a kdy něco tají, jen vyčkává, jestli se někdy vzchopí a zachová jako pravý muž. Když bude lhát dále, nakonec ho stejně opustí.
Takže jsem dospěla k názoru a každý s ním souhlasit nemusí, že když muž lže (neboli vlastně kdokoli jiný), tak v jádru:
Lhaním ubližuje všem a hlavně sám sobě
Neváží si sebe ani druhých
Nevěří sobě ani druhým
Převládá v něm strach
Nepřijímá zodpovědnost za svůj život
Vzdává se své svobody
Lež nám brání opravdově milovat
Žije život někoho jiného
Není upřímný k sobě ani k druhým
Nedá se mu plně věřit
Ve lži ztrácíme vlastně sami sebe a ten druhý dříve či později přijde na to, že nám člověk lže. Můžete si říci a hlavně asi muži, že je to malá lež, pro klid doma. Ano, to je pravda. A žije se vám v tom pohodlně a krásně? Jste šťastni, když musíte vymýšlet jak obejít pravdu?
Možná si někdo řekne: “Radši nebudu říkat pravdu, abych nemusel poslouchat výlevy ženy a její otázky – kdo to je, odkud jí znáš, proč jsi s ní byl, co jste dělali, o čem jste si povídali, jak dlouho jí znáš, atd.“
Můžete to řešit takhle, je to vaše volba. Jen mi dovolte ještě k tomu napsat pár slov. Děkuji.
Z ženského pohledu to vnímám asi takhle:
Pokud jste se ženou, se kterou si rozumíte, máte jí rádi a vážíte si jí – nelžete ani v malém. Řekněte jí pravdu, ona to pochopí a bude si vás vážit a důvěřovat vám. I kdyby, jste si prošli jejími emocemi – vztek, křik, výčitky nebo vyptávání – projděte jimi. Přijměte je. Je to žena – její emoce jsou někdy silnější než ona sama. Odpovězte trpělivě na všechny její otázky s otevřeným srdcem plným lásky.
Nezapomeňte jí říci, jak moc jí milujete a jak je rozkošná a sladká.
Pokud si myslíte, že máte ženu, se kterou nemůžete otevřeně mluvit – pak vám jen řeknu, že si to myslíte vy sami. Jsem žena a znám ženy, mluvím s nimi. Každá si přeje mít vedle sebe upřímného muže.
Buďte upřímní v každém ohledu, pokud nemáte co skrývat (to je jiná věc). Jestliže, vám záleží na společném soužití a krásném vztahu, říkejte pravdu. Projděte v klidu jejími slzami, smutkem i křikem. Žena je má, jen když si plně nevěří nebo necítí vaší lásku.
Jak se cítíte, když zjistíte, že vám někdo lže?
V obou případech jí podpořte (pokud chcete její lásku) slovy i činy, že ona je tou vyvolenou, tou, kterou jste si vybrali pro společný život. Řekněte jí: „Ty jsi tou nejkrásnější, nejsvůdnější a nejlepší ženou na světě“. Dokažte jí, že je to pravda a nikdy už nemusíte lhát sobě ani jí ani nikomu jinému. Ani v takové banalitě, že si dáte s jinou ženou kafe.
Co myslíte, kolikrát budete muset projít tímto výslechem – Jednou, dvakrát či třikrát? To zvládnete ne, jste přeci silný muž.
Zapamatujte si a zapište
To, že je nejkrásnější, nejsvůdnější a nejlepší ženou na světě, musíte říkat a dokazovat tak dlouho, jak dlouhý čas se ženou chcete strávit – rok, dva nebo do smrti.
Zasněte se a představte si – jak se vám žije bez lží. Jaké to je nic neskrývat a žít svobodně s plnou důvěrou. Je to balzám viďte. Tak šťastnou cestu……