Můj příběh

Zdravím vás.

Jmenuji se René Manthee a někteří z vás si mé jméno ihned spojí s bazény, kterými se zabývám již 20 let. Není to vůbec jednoduchá práce a už vůbec ne zdravá, i když se velmi často pracuje v zahradách rodinných domů, tedy „na čerstvém vzduchu“.

Proč o tom píši?
Byl jsem mladý a v plné síle a cítil se doslova neohrožený. V práci se mně dařilo a firma jen vzkvétala. Prostě plné nasazení a bohužel i na úkor rodiny. Možná to znáte. No, všichni chybujeme. Dnes už to vím.
Ovšem největší chybou bylo myslet si, že se mi nemůže nic stát a že si splním všechny mé vytýčené cíle. Zapomněl jsem ale na zdraví.

 

René Manthee, tel.: 606 932 451 

Jednou jsme s kolegou slepovali velmi složité PVC potrubí ve sklepě domu. Byla to práce tak na 2-3 dny. Už první den jsem zůstal na práci sám, protože kolegovi se udělalo špatně od žaludku (myslel si, že něco špatného snědl) a šel raději na vzduch, kde chystal jinou práci.

Já zůstal a lepil dál až do večera. Při práci se používají velmi silná rozpouštědla a uvolňují se agresivní těkavé látky jako Tetrahydrofuran, styren, toluen apod. Takové THF, když kápne na linoleum, tak jej okamžitě naleptá a začne rozpouštět.

Když jsem se po práci postavil a pak sehnul, že si zavážu boty, najednou „někdo“ vylil přede mne hrnek vody. Lekl jsem se a narovnal. Kdo to udělal? Nikde nikdo a já si najednou všimnul, že jsem celý mokrý, triko zepředu i kalhoty na stehnech. Pak se mi udělalo šoufl a najednou jsem viděl jen černobíle.

Dost jsem se vylekal nad svým stavem, ale domů jsem dojel. Ráno jsem byl ve stavu jako po celonočním flámu, a tak jsem se vydal k doktorce – „na STK,“ jak tomu říkám. Jelikož jsem nebyl schopen nic sníst, mohli mi odebrat ihned vzorky krve.

Na ten odběr nezapomenu do konce života.

Ten pohled zdravotní sestry, když nemohla natáhnout krev a musela brát větší a větší průměr jehly. A to jsme o ní všichni věděli, že je opravdový profík a napíchnout žílu napoprvé, i když se dívala z okna. Teprve takovým pořádným „potrubím“ se jí to povedlo, ale její pohled na zkumavku, kde byla černá krev a snad i nějaké chuchvalce –sraženiny…  a pak ten pohled do mých očí…a jen mi řekla, ať nikde nechodím a sedím, že si pro mne přijde sestřička od mé lékařky, tak na ten pohled se nezapomíná.

Moje doktorka, starší dáma, chvíli koukala na zprávu z laborky a pak se na mne otočila, a i ona se mně podívala do očí. Možná se to zdá jen mně, ale myslím si, že lékaři se asi tak často upřímně až soucitně přímo do očí nedívají.

„No, pane Manthee, co s vámi? Léky vám předepsat žádné nemůžu. To by už vaše játra nevydržela. I tak máte silnou cirhózu a játra se vám doslova rozpadají. Cukr také vysoký, tlak ani nemluvím, cholesterol to samé, kyselina močová …prostě vše na doraz. Víte, budu upřímná. Já nevím, kde bych vás začala léčit. Prostě jedny léky vylučují ty druhé, a navíc je nemůžu napsat, když jsou vaše játra na tom tak špatně. Nevím, co vám mám na to říct. Prostě naše medicína si s tímhle tím neumí poradit.“ A zavřela složky. „Sestřička vám zkusí najít nějakou dietu. A pokud znáte náhodou nějakého léčitele, který se zabývá třeba čínskou medicínou nebo nějakou jinou alternatívou, zkuste tam, třeba vám něco poradí a pomůže.“

 

Seděl jsem a jaksi nemohl pochopit, že už je po prohlídce. Hotovo. Žádné léky, sestra také žádnou dietu nenašla, prostě nic. Na stole ležela moje zavřená složka, chvíli jsem se na díval a pak pochopil, že se mnou již nebude nadále zabývat. Tak jsem se rozloučil a odešel. Chápete? MUDr. mne poslala za léčitelem? A já tak věřil vyspělé moderní medicíně! Prostě jsem k ní šel v pohodě, že to moje zdraví zase dáme do richtiku a vše bude OK. Naše neohrožená moderní medicína byla najednou v mých očích ponížena a znehodnocena! Neumí, nezná, nedokáže…léčitel by to mohl umět (?) ....se mně honilo hlavou.

Co si počnu? Rozjetá firma v plné sezóně, nedodělaný dům, rodina, žena, dvě děti…pes, kocouři, krásná příroda….obrazy ze života se mi honily hlavou.

Ale já potřebuji být v pořádku, zdravý! Musím!

Uvědomil jsem si, že se budu muset o sebe postarat sám, pokud chci dále fungovat.

A já chtěl!

Našel jsem řešení

Obvolal jsem, co jsem mohl, a nakonec dostal doporučení na člověka v Olomouci, který se zabýval čínskou medicínou. Ihned jsem se za ním vypravil. Nejdříve prý mně ale musí vyšetřit jeho asistentka, kolegyně čarodějnice, jak jí říkal. Čekal jsem v obavách, kdo že to přijde, ale přišla krásná mladá žena. Posadila mne na židli a začala kolem mne mávat rukama. V tu chvíli jsem chtěl odejít, že už by to stačilo…ale najednou jako by se ve mně začala těma svýma rukama přímo prohrabávat. Pálelo to, a cítil jsem obrovské horko a každý její pohyb. Bylo to úžasné a já seděl jak přibitý.

Pak něco řekla léčiteli a on mně nabalil „košík prášků“ s nějakým čajem, řekl, co a jak mám užívat, a že si dáme sraz za měsíc. Za měsíc jsem dostal další „košík“ (asi tak 3-4 balení různých pilulek) a třetí měsíc jsem se měl nahlásit u mé lékařky, že si mne má zkontrolovat.

Moje volba byla správná

Opět odběry, tentokrát s úsměvem sestřičky, opět kontrola, tentokrát s úžasem lékařky.

„Jak jste to dokázal? Co s vámi udělal? Co vám dal“, ptala se MUDr.

„To byste chtěla vědět“, řekl jsem si v duchu s troškou škodolibosti, ale při vzpomínce na „čarodějnici“ a že bych ji o tom všem měl vyprávět, mně to rychle přešlo.

Řekl jsem jen: „Bylinky“.

Pokývala hlavou, pak zaznělo něco ve stylu…“no příroda je příroda“, a už se mne na víc neptala. 

A od té doby se zajímám o vše, co se zdravím souvisí. Nevěřím bezhlavě lékařům, ale na vše se ptám a vše si prověřuji. A abych se jen nevyptával, ale také něco věděl, navštěvuji setkání a přednášky lékařů na fakultách, kde si lékaři z různých oborů vyměňují zkušenosti s alternativní, a hlavně z východní medicíny, která je oproti naší západní podpořena propracovaným systémem vědění a zkušenostmi o životě a zdraví. To je velký, a hlavně zásadní deficit západní medicíny, která tohle jaksi nemá. Navíc je vlastně „v plenkách“
( zhruba 500 let vývoje) v porovnání s tisíciletými zkušenostmi miliardových národů východu.

A jsem nesmírně rád, že Lékařů s titulem MUDr. na straně východní medicíny a filozofie neustále přibývá.
A mrzí mne, že ještě spousta Lékařů se nadále schovává jen za titul MUDr. (Medicinae Universae Doctor - všeobecného lékařství), jehož pravý a doslovný výklad vlastně ani nemohou díky legislativě, našim „slavným“ zákonům, naplňovat. Jsou závislí na financích z pojišťoven, „sešněrování“ různými vyhláškami, nařízeními a zákony. Díky této byrokracii se z nich stávají spíše úředníci. A navíc všichni podléhají tlaku farmakologických firem, které chtějí více a více peněz. Včetně zákonodárců. Z medicíny se stal byznys a tam jde především o peníze.

Lidé se „musí“ léčit, ale nesmí se uzdravit.
Smutné, že. Toto je ale realita.
Kdo ji nepochopil, ten se léčí a léčí a léčí, a stává se jen „palivem“ mohutného stroje na vydělávání peněz. 

Moje volba byla správná

Takže, co mě sebralo hrobníkovi z lopaty?

Lidé se znalostí pradávné moudrosti východní filozofie a BADy firmy TIENS,
které si získaly jejich i mou důvěru.

PS:

Dnes, s odstupem času, musím té lékařce poděkovat, že byla upřímná a že si nehrála na vševědoucí důležitou MUDr. a nezačala mne léčit, i když věděla, že to léky nejde. Asi bych dopadl špatně. Díky ní se z workoholika a zarytého materialisty stal vyznavač alternativní medicíny a duchovna, který tak přehodnotil celý svůj život a priority. Uvědomil jsem si, že můj osud a osud mé rodiny bude záležet hlavně na tom, jak budeme všichni zdraví.