Čas probuzení – Dokonalost těla

Tělo máme jen jedno, je dokonalé a je to zázrak.  Přemýšleli jste někdy o něm?

Stále se v něm něco děje i když si toho nejsme vědomi. 24h denně po dobu mnoha let. A my pro to nemusíme skoro nic udělat. Díky tělu vidíme, slyšíme, cítíme, prožíváme – vše se děje samo. I když se jen posadíte a nic nebudete fyzicky dělat, přesto prožíváte a cítíte. Je to zázrak.

Stále se tělo regeneruje. Víte o tom, že v těle není starší atom než jeden rok? Že žaludeční sliznice se celá vymění za pouhý měsíc. Že žaludeční vřed si vyléčíte za pouhý měsíc, bez léků?

Stačí jen pomoc

Tak jako dětem pomáháme růst, tak i tělo v jeho dokonalosti potřebuje trošku pomoci. Vždyť nemůžeme jen brát a nic nedávat. Dávat a brát musí být v rovnováze, aby bylo vše, jak má být.

Tělo je úžasný nástroj pro naší duši, právě proto, aby mohla prožívat život v celé své kráse.  Mechanizmus shluku buněk, které přesně ví, co a jak poskládat, jak pracovat, aby duše mohla prožívat a učit se na planetě Zemi.

Aby tomu tak mohlo být po několik let, tak tělo potřebuje naší pomoc – nějakou výživu, pohyb, odpočinek.

Výživa, pohyb, odpočinek

Ke svému zdravému růstu a regeneraci potřebuje všechny 3 prvky, které mu musíme dát. Jen tři věci a zbytek udělá samo. No není to úžasné?

Jen tři věci, a přesto nejsme schopni mu je dát. Je zde ještě jedna potřeba, o ní až později.

Výživa

Jíme, to ano, ale co jíme? Zamýšleli jste se někdy, co vlastně jíte? Já ano a je mi z toho špatně. Vždy se usmívám, když mi někdo z návštěvníků, jenž mají bolesti nohou a křeče ve svalech (může být způsobeno ztrátou minerálů a vápníku), řekne, ale já jím jogurty a piji mléko.

V obchodech je mléko a jogurty? V nich je vápník s hořčíkem? Kolik je v nich výživných látek? Nyní to nebudu rozebírat, ale jen na okraj se zeptám: „Proč je tolik dětí nemocných a mají různé alergie? Z vápníku nebo toho chemického výrobku“.

Starší paní mi u masáže řekla, že bere vápník na osteoporózu. Kupuje ho v lékárně, má ho předepsaný. Tak se ptám: „Supr, za chvíli máte po osteoporóze, že?“  „No to ne, už jí mám 5 let“.

„Doplňuje si vápník s hořčíkem a stále má osteoporózu, to je divné ne?“ A stále ji bude bohužel mít, neboť tento vápník je chemický a odvápňuje. To jí nějak zapomněli říci.

A tak je to s každou „výživou“, kterou dáme do úst. Ať je to cokoliv, maso nebo zelenina. Ještě se mi moc líbí, jak člověk s hrdostí řekne, já jím zdravě, jsem vegetarián. Pokud nakupuje v obchodech, nejí zdravě.

Jestliže by byly potraviny zdravé a výživné pro tělo, proč je tolik lidí a dětí nemocných?

Jestliže vám trošku záleží na sobě, partnerech a dětech, pak se zajímejte, co vkládáte do úst. A bohužel, dnes se neobejdeme bez potravinových doplňků, také u nich si musíte zjistit, zda jsou opravdu plné výživy (o tom, až příště).

Pohyb

Kde jsou ty časy, kdy jsme jako děti trávili venku spoustu času a dělali neškodné lumpárny. Běhali jsme, skákali přes gumu nebo panáka, házeli si s balónem, hráli na schovávanou, pak fotbal, nohejbal, volejbal, bembajs a dělali mnoho dalších přirozených pohybů.  Maminky nás museli nutit jít domů. „Ještě chvíli“, ozývalo se často.

Jsme velcí, plní starostí a zapomněli jsme na tělo, které potřebuje pohyb. Hlavně ke trávení, správné funkci srdce a lymfy.

Sedíme v práci, za volantem, u televize, v restauraci. Sem tam se projdeme na WC a nebo odnést nějaký doklad, či vystoupíme z auta.  I když máte v práci pohyb, většinou je jednotvárný. Takže se zatěžují a přetěžují stále stejné svaly.

Že cvičíte, super. Chodíte do posilovny, super. A protahujete se před a po cvičení? Dbáte na to, aby každý sval na těle pracoval? Pak je to fajn.

Pohyb nemusí být tím, že jdu makat do posilovny. Stačí i procházka, rychlejší chůze, plavání, nebo aspoň protažení. Cvičení těch nejjednodušších cviků, které známe z tělocviku.

A úplně úžasný pohyb je ten, když si jdeme s dětmi ven hrát. Věnujeme jim pozornost a lásku a všichni si tělo protáhneme.

Odpočinek

Regenerace. Nejznámější druh regenerace je spánek. Kvalitním spánkem regenerujeme buňky v těle. Protažením, pohybem přispíváme k regeneraci, čistou vodou a správnou výživou.

K tělu také patří náš mozek a jak jsem se zmínila na začátku, tak tělo je naší dokonalou schránkou pro duši, oni také potřebují odpočinek. Od myšlenek a pocitů. Proto je úžasné, když si i během dne odpočineme.

Jak si odpočinout?

  • Meditací – nemusíte hodinu meditovat, stačí třeba jen vystoupit z auta, rozhlédnout se po krajině a nadechnout čerstvého vzduchu. I tím přispějete k vypnutí myšlenek.
  • Krátkou procházkou – třeba když jdete z práce domů, nechejte ujet autobus a projděte se, když je to možné. Běžte cestou, kde není hodně lidí, kde jsou stromy či keře, aspoň trochu přírody. Zastavte se v parku a protáhněte se.
  • Najděte si chvíli pro sebe – když přijdete domů udělejte co je nejnutnější s pak požádejte členy rodiny, ať vás aspoň 30 minut neruší. Pusťte si klidnou hudbu a jen tak relaxujte.
  • Zajděte si zaplavat.
  • Vyjeďte si na kole – ne že musíte dát 50km, ale jen tak, pomalu a vnímejte krajinu kolem sebe.
  • Zajděte si na masáž – masáže jsou pěkným uvolněním těla i mysli. Zvolte odpočinkovou masáž, ne „sadomaso“. U relaxační, antistresové či čokoládové masáže se rozehřejí ztuhlé svaly, uvolní se napětí, vyčistí mysl a doteky udělají také své, dobře na duši. Čas jen pro vás.

Nebo třeba malujte. Já osobně mám doma omalovánky a rádi si u nich odpočinu.

Je mnoho druhů odpočinku, najděte si ten svůj a vypněte.

Víte, co je nejkrásnější na odpočinku?  Dává nám sílu, radost, úsměv, lepší zvládání překážek a také odpovědi na otázky a získání cíle.

Malý příběh – “Moc” času pro sebe

Jednoho dne přišel mladý pán na masáž. „Potřebuji si odpočinout“, pravil. Dobře, zvolila jsem jemnou až hladící masáž, dotýkala jsem se meridiánů a hladila je ve směru jejich toku. Sama jsem cítila tu sílu, tu energii. Po masáži mladík poděkoval, zaplatil a odešel.
Po měsíci přišel znovu, opět si odpočinout. Použila jsem svou intuici a on nenamítal. A tak se stalo, že chodil každý měsíc pravidelně. Moc jsme spolu nemluvili. Vždy to bylo jen: „Ahoj, jak se ti daří“ a „Měj se fajn.“ (Raději si tykám, proto ahoj.)

Po roce pravidelných masáží přišel, přinesl mi kytičku a pravil: „Aji, chci ti moc poděkovat za všechno, co jsi mi dala“.  Koukám na něj, nechápu, vždyť jsem ti nic nedala, o ničem jsme spolu nemluvili, říkám si potichu a pak i nahlas. Jeho odpověď, byla krásná, zněla: „Vím, že jsme spolu nemluvili, a přesto jsi mi dala hodně. Díky těm chvilkám ve tvé společnosti, díky dotekům, které jsi mi dávala a tomu tichu, jen s klidnou hudbou, jsem měl čas přehodnotit svůj život a najít si svou vlastní cestu. Za to ti děkuji. Za to, že jsi.“

„Dali jsme si navzájem, i já děkuji tobě Petře. Vím, že mé zaměstnání má smysl, i to, čemu věřím – léčivé síle doteků a tomu, že lidská bytost je jedinečná a nic nelze oddělovat.“

Tělo máme jen jedno, je dokonalé a je to zázrak. Přispějte i vy tomu „Zázraku“ aby mohlo fungovat, aby vám sloužilo, a rádo. Jen tři věci od vás žádá a prosí o ně – hodnotnou výživu, pohyb, odpočinek. Tělo, mysl, duše = lidská bytost.

Tyto tři věci nás vedou k té čtvrté, o které jsem se zmiňovala –

k LÁSCE = sebeláska + láska ke všem a všemu.

Buďte šťastni tady a teď. Loučí se Adri