Každý člověk si zaslouží cítit ze svého těla radost i živost a užívat si všechny možnosti prožitků, které nabízí – a to NAPLNO! Tělo je chrámem nejen pro ženy také pro muže i děti.
Je to to nejcennější co máme – stále pro nás pracuje, díky němu prožíváme, cítíme, plníme si svá přání a touhy, díky němu lásku dáváme i přijímáme.
Je mnoho žen na světě – malé, vysoké, štíhlé, baculaté, mladé, zralé i starší. Mnoho mají společného a 1 věc je tělo. A to tělo je její chrám.
Jsou ženy, které pečují o svůj chrám, pak ženy, které méně a některé si vůbec neuvědomují, že nějaké tělo – chrám mají.
Představte si, že dostanete od maminky darem velký krásný dům. Jste nadšené a považujete jej za chrám. Staráte se o něj zvenčí i zevnitř– okolo domu vysadíte krásné květiny i stromy, pravidelně sekáte trávu. Zevnitř vymalujete stěny, ozdobíte jej obrazy, krásným nábytkem a pravidelně jej uklízíte.
Tento dům „Chrám“ je naše tělo. Tělo krásné Bohyně Ženy.
Je smutné, že mnoho žen je odpojeno od svého těla. Vnímají jej jen jako něco, co je nosí, dýchá, pohybuje se. Vnímají je jako stroj. V mnoha případech tělo žena odmítá, nemá jej ráda a zlobí se na něj, že není jako ze žurnálu – z té hloupé reklamy, která ničí ženu zevnitř.
Když za mnou přijde krásná štíhlá žena a řekne mi, že nemá ráda své tělo, a opravdu je krásné, je mi smutno. Vždy jí odpovím: „Jestli ty máš nepěkné tělo, tak co pak mám říkat já. Nejsem štíhlá, mé prsa již pečovaly o děti, kůže rozpraskaná a přesto tělo miluji…..“
Žena, která postupně poznává svou Bohyni – svou vnitřní moudrost a intuici a své přirozené ženství – začne vnímat své tělo krásné. I když není jako z plakátu. Uvědomuje si, že její tělo je krásným průvodcem, díky kterému může plně prožívat své emoce, moudrost, radost, slast i potěšení.
Žena, která si plně uvědomuje a přijímá své tělo, dává mu potřebnou výživu a raduje se z něj. Pečuje o něj jako o svůj cenný chrám. Dopřává mu péči, která mu prospívá, vyživuje jej a obohacuje. Tělo, o které je pečováno zvenčí i zevnitř vydává svou záři.
Žena, která si uvědomuje svou bohyni, nepotřebuje soupeřit s ostatními ženami, nic nedělá pro uspokojení ega a pro svádění mužů. Nepotřebuje upoutávat něčí pozornost a předvádět se.
Vše, co sobě dopřává, dělá podle vlastní ženské přirozenosti. Touží po své pravdivosti, uctívá své já a je v souladu se sebou.
Pokud žena dlouhodobě nepřijímá své krásné (a každé je krásné) tělo, svou přirozenost, intimitu a sexualitu po nějakém čase přijdou různé psychosomatické i tělesné problémy.
To jak vnímáme svoje tělo, ovlivňuje kvalitu našeho života. Pokud své tělo nenávidíme, nebo se za něj stydíme, má vliv na naše jednání v určitých situacích.
Jednáme jinak, když své tělo nepřijímáme a jinak když svoje tělo milujeme.
Pokud svoje tělo milujeme, chováme se svobodněji, jsme sebevědomější a vnější krása vychází z té vnitřní.
Láska k vlastnímu tělu je úžasná dlouhodobá investice, nejen pro sebe sama ale také pro partnerství.
Je čas poskytnout svému tělu větší pozornost a péči. Rozmazlovat jej i hýčkat.
Je čas milovat své vlastní tělo, takové jaké je neboť se v něm nachází naše duše.
Je čas milovat své tělo, neboť jak jej milujeme my sami, tak jej milují i muži.