Budu šťastná až ……

Dnes přišla paní a stěžovala si na bolesti zad. Začala jsem prohlížet její páteř a svaly. Tvrdé jako kámen.

„Chodíte na masáže?“

„Ne, nemohu si to dovolit. Manžel chodí, na mě už nevyjde. No, a ještě musíme dávat dětem a vnoučatům.“

Je úctyhodné, že je žena tak obětavá. K čemu jí to je, když není šťastná, ptám se sama sebe, následně i jí.

„Dej a bude ti dáno“, jedno krásné pořekadlo. Jenže zapomínáme, že to platí také pro nás samotné. Dej sobě a bude ti dáno. Dopřej si doteky formou masáže a tělo přestane bolet. Pusť to, co nemusíš držet a uleví se ti. Dopřej si oddych a síly se vrátí. Chovej se k sobě s úctou a ostatní budou mít úctu k tobě. Tak to je a jinak to nebude.

„Budu šťastná až bude manžel v pořádku, až spravíme chodník, až dáme vnoučatům to, co potřebují.“

„Myslíte si, že pak budete šťastná?“

Ticho.

Štěstí nepřijde PAK, PŘÍŠTĚ, ZÍTRA, AŽ.

Ještě stále si mnoho lidí zapomíná, že Štěstí je pocit, který si sami navodíme.

Každý den se rozhodujeme, zda se budeme cítit šťastně či nešťastně.

A nejjednodušším návodem, jak se můžeme každý den cítit šťastni a uvědomovat si štěstí, je PODĚKOVÁNÍ.

Poděkovat za to, co máme, v nás vyvolává úctu a radost, což je pocit štěstí.

Za co můžeme děkovat? Za to že máme:

• Lásku, jenž v srdci chováme
• Zdravé ruce, nohy, páteř, hlavu; celé tělo
• Oči, které vidí, uši, které slyší
• Ústa, která vyslovují slova útěchy a podpory
• Nadbytek jídla
• Vodu, která schladí i zahřeje
• Hlavu kde složit
• Čas odpočinku a her
• Slunce, které rozzáří svět
• Měsíc, jenž cestu domů ukáže
• Zdravé děti, které úsměv navodí
• Partnera, jenž obejme či pohladí
• Překážky, které zvládáme……

„Děkuji za každé dobré ráno.“

Víte, ono to poděkování za hojnost, jenž se nám dostává, nevytváří pouze pocit štěstí, ale mění nám život k ještě lepšímu.

Když dcera poděkuje mamince, za její starostlivost, podporu i lásku, maminka nepřestane dávat. Touží dávat ještě více.

Když syn otci řekne: „Děkuji za tvou trpělivost v učení, udělal jsi ze mě muže“, pak otec ještě více dávat touží.

Tak je to s Životem. On dává a když slyší „díky za vše, co mám“, pak chce dávat ještě více.

Nečekejte až jednou přijde štěstí, vytvořte si jej.

Proč to píši do blogu o masážích? No, protože emocionální stránka našeho života se odráží v tělesné stránce. Když uvolníme emoce, uvolníme tělo.